|
|
Vztah Ruské federace k ruským menšinám v "blízkém zahraničí"
Žižková, Marie ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Vztah Ruské federace k ruským menšinám v ‚blízkém zahraničí'" se zabývá přístupem Ruska k menšině, jež vznikla po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Členy této menšiny jsou Rusové, kteří migrovali po území svazového státu a při jeho zániku se stali v nových nástupnických zemích menšinou. V průběhu 90. let byla otázka menšin zařazena v Ruské federaci mezi zahraničně politická témata a s nástupem Vladimíra Putina se stala prioritou zahraniční politiky. Práce analyzuje pomocí programových prohlášení a strategických dokumentů vydaných v letech 1991 - 2008 rétoriku ruské vlády a konfrontuje ji s reálnými příklady konfliktů Ruska s vládami postsovětských státu, v nichž ruská menšina hrála roli. V první části práce autor představuje pozici menšin v jednotlivých nově utvořených státech a historický vývoj otázky diaspory na území Sovětského svazu. Druhá část přináší obecný přehled zahraniční politiky Ruska zaměřený na blízké zahraničí a také výčet normativních aktů spojených s řešením otázky menšin. V poslední části je analyzován postup Ruska při odsunu sovětských vojsk z Pobaltí a při zrušení dvojího občanství v Turkmenistánu. Dále se autor zaměřuje na rozdíly ve vztahu Ruské federace k menšinám v těchto dvou oblastech. Práce dochází k závěru, že rétorika Ruské federace ve vztahu k...
|
|
|
Drug policy in the ex-Soviet states after the introduction of new policies in the West
Sharibzhanov, Ilyas ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Již od rozpádu Sovětského svazu se do bývalých sovětských států dostaly nelegální drogy pro místní prodej a spotřebu, stejně jako i pro další tranzit do západoevropských států. Ačkoli bývalé sovětské státy tvrdí, že se věnují globálnímu boji proti drogám, jejich údajné spojení s kriminálním podsvětím, a slabé a nedostatečně rozvinuté státní instituce vyvolávají pochybnosti o upřímnosti a schopnosti jejich úsilí. V této diplomové práci je analyzován vliv nelegálních drog a hloubka souvislostí mezi státem a zločinem v regionu bývalého Sovětského svazu, a také pokrývá vztah mezi kriminalitou a terorem, což je klíčové pro pochopení vztahu zločinu a teroru pro vzájemný zisk. Výsledky studie ukázaly, že státy bývalého Sovětského svazu prokázaly různé stupně spojení s kriminálním světem, což představuje mezinárodní bezpečnostní riziko kvůli zapletení kriminálního podsvětí s tajným obchodem s drogami v souvislosti s teroristickými skupinami.
|
|
|
Drug policy in the ex-Soviet states after the introduction of new policies in the West
Sharibzhanov, Ilyas ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Již od rozpádu Sovětského svazu se do bývalých sovětských států dostaly nelegální drogy pro místní prodej a spotřebu, stejně jako i pro další tranzit do západoevropských států. Ačkoli bývalé sovětské státy tvrdí, že se věnují globálnímu boji proti drogám, jejich údajné spojení s kriminálním podsvětím, a slabé a nedostatečně rozvinuté státní instituce vyvolávají pochybnosti o upřímnosti a schopnosti jejich úsilí. V této diplomové práci je analyzován vliv nelegálních drog a hloubka souvislostí mezi státem a zločinem v regionu bývalého Sovětského svazu, a také pokrývá vztah mezi kriminalitou a terorem, což je klíčové pro pochopení vztahu zločinu a teroru pro vzájemný zisk. Výsledky studie ukázaly, že státy bývalého Sovětského svazu prokázaly různé stupně spojení s kriminálním světem, což představuje mezinárodní bezpečnostní riziko kvůli zapletení kriminálního podsvětí s tajným obchodem s drogami v souvislosti s teroristickými skupinami.
|
|
|
Srovnání ruské, kazachstánské a běloruské burz
Almenova, Ariadna ; Veselá, Jitka (vedoucí práce) ; Kábrt, Tomáš (oponent)
Tématem této bakalářské práce je srovnání burz postsovětských států Ruska, Kazachstánu a Běloruska. V rámci první kapitoly jsou burzy srovnány z hlediska historie jejich vzniku, organizační struktury a členství na burzách. Další kapitola se zabývá porovnáním následujících obchodních parametrů: způsoby obchodování, tržní segmenty a vypořádání obchodů na jednotlivých burzách. Zbývající část práce je věnovaná analýze zvolených statistických údajů. Jedná se o vývoj objemu obchodů, počet emisí a tržní kapitalizace akcií. Součástí poslední kapitoly je také srovnání indexů a jejich vývoje v čase.
|
|
|
Vztah Ruské federace k ruským menšinám v "blízkém zahraničí"
Žižková, Marie ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Vztah Ruské federace k ruským menšinám v ‚blízkém zahraničí'" se zabývá přístupem Ruska k menšině, jež vznikla po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Členy této menšiny jsou Rusové, kteří migrovali po území svazového státu a při jeho zániku se stali v nových nástupnických zemích menšinou. V průběhu 90. let byla otázka menšin zařazena v Ruské federaci mezi zahraničně politická témata a s nástupem Vladimíra Putina se stala prioritou zahraniční politiky. Práce analyzuje pomocí programových prohlášení a strategických dokumentů vydaných v letech 1991 - 2008 rétoriku ruské vlády a konfrontuje ji s reálnými příklady konfliktů Ruska s vládami postsovětských státu, v nichž ruská menšina hrála roli. V první části práce autor představuje pozici menšin v jednotlivých nově utvořených státech a historický vývoj otázky diaspory na území Sovětského svazu. Druhá část přináší obecný přehled zahraniční politiky Ruska zaměřený na blízké zahraničí a také výčet normativních aktů spojených s řešením otázky menšin. V poslední části je analyzován postup Ruska při odsunu sovětských vojsk z Pobaltí a při zrušení dvojího občanství v Turkmenistánu. Dále se autor zaměřuje na rozdíly ve vztahu Ruské federace k menšinám v těchto dvou oblastech. Práce dochází k závěru, že rétorika Ruské federace ve vztahu k...
|
|
| |
host ::
RSS.